|
|
Možnosti a meze využití didaktických her ve výuce chemie na gymnáziu: Redoxní reakce
Prokšová, Monika ; Bílek, Martin (vedoucí práce) ; Kuhnová, Marta (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi a limity aktivizace žáků ve výuce chemie jako všeobecně-vzdělávacího předmětu na gymnáziích prostřednictvím didaktických her v tematickém celku Redoxní reakce. Využití didaktických her ve výuce by mělo pomoci žákům osvojit si a lépe pochopit poměrně abstraktní učivo, do kterého redoxní reakce nepochybně spadají. Pomocí didaktických her také cílíme na zlepšení postoje žáků vůči vyučovacímu předmětu chemie. V teoretické části diplomová práce popisuje problematiku aktivizace žáků a jejich motivaci k učení prostřednictvím didaktických her. Dále jsou zde také představeny různé aktivizační metody, kde hlavní důraz je kladen především na didaktické hry. Praktická část práce v úvodu obsahuje analýzu Školních vzdělávacích programů vybraných gymnázií, která se zaměřuje na rozpracování tematického celku Redoxní reakce. V další části se poté věnuje tvorbě a ověřování souboru 5 didaktických her k tématu Redoxní reakce inspirovaných televizními soutěžemi či jinými známými hrami, které příslušná věková skupina žáků zná a využívá. Soubor didaktických her byl tvořen s využitím tzv. konstrukčního výzkumu, tedy v iteracíchod prototypu k finálnímu produktu. Na základě různých typů zpětné vazby v jednotlivých iteracích jejich tvorby byly didaktické hry upravovány a modifikovány do...
|
|
|
Možnosti a meze aktivizace žáků ve výuce chemie na základní škole prostřednictvím didaktických her: Částicové složení látek
Šelepa, Jan ; Bílek, Martin (vedoucí práce) ; Koperová, Dominika (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi aktivizace žáků základních škol v tématu částicové složení látek, a to pomocí didaktických her. Teoretická část pojednává o vybraných významných osobnostech zabývajících se aktivizací v minulosti, definuje pojem aktivita a aktivizace a jejich význam v pedagogické praxi. Dále představuje výukové metody a jejich možnou klasifikaci, v níž především akcentuje na didaktické hry (jejich definování, dělení a význam). Následně navazuje rozbor kritických témat v učivu chemie na základní škole, v rámci kterého byla vytipována oblast učiva ("částicové složení látek"), pro niž jsou jednotlivé didaktické hry vytvářeny. Téma "částicového složení látek" je dále analyzováno napříč několika v současnosti nejpoužívanějšími učebnicemi. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na představení tzv. konstrukčního výzkumu, jež byl zvolen za výzkumnou metodu, která byla pro účely tvorby didaktických her využita. V rámci praktické části bylo vytvořeno šest prototypů didaktických her, které byly následně modifikovány na základě zpětné vazby od dvou odborníků z oblasti didaktiky chemie, od čtyř zkušených učitelů chemie a z využití žáky v pedagogické praxi. Připomínky z těchto tří instancí byly postupně zabudovány do prototypů a vznikly tak finální návrhy didaktických her k využití ve...
|
|
|
Konstruktivismus ve vyučování českého jazyka na střední škole
Štěpáník, Stanislav ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce)
Práce zkoumá možnosti a limity implementace konstruktivistických prvků do vyučování českého jazyka. Zatímco v didaktice matematiky a přírodovědných předmětů je perspektiva konstruktivismu dynamicky rozvíjena, v lingvodidaktice je doposud oblastí neprobádanou. Na vybrané části syntaktického učiva (vztahy v souřadném souvětí) byla v reálném terénu dvou tříd střední školy experimentálně ověřována efektivita vymodelovaného konstruktivistického vyučovacího postupu v kontrastu s postupem tradičním, v našich školách obvyklým. Jelikož konstruktivistické vyučování navazuje na předchozí znalosti žáků, byly před realizací samotného experimentu na jednom vybraném subjektu zkoumány žákovské představy ve vytipované partii učiva; ty byly následně zohledněny při designování postupů v experimentální třídě. Je nezbytně nutné, aby ve vyučování českého jazyka byly využívány jazykové prekoncepty žáků, jejich přirozená jazyková kompetence a aby vyučování mělo na jazykové jevy sémanticko-funkční, resp. komunikační pohled. Výsledky výzkumu naznačují, že konstruktivistické prvky lze ve vyučování češtiny s úspěchem využít a jejich efektivita může být v některých ohledech vyšší, než je tomu u postupů tradičních. Problematika v této práci pouze nastíněná si v každém případě zasluhuje další extenzivní zkoumání. Powered by TCPDF...
|
|
|
Výuka informatiky na gymnáziích
Lessner, Daniel ; Holan, Tomáš (vedoucí práce) ; Salanci, Ľubomír (oponent) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Název práce: Výuka informatiky na gymnáziích Autor: Daniel Lessner Katedra: Katedra softwaru a výuky informatiky Vedoucí disertační práce: RNDr. Tomáš Holan, Ph.D., KSVI Abstrakt: Informatika není předepsanou součástí všeobecného vzdělávání v Česku. Nedo- statek publikovaných zkušeností brání hledání shody v základních otázkách, např. jestli je výuka informatiky ve všeobecném vzdělávání vůbec možná, jestli je pro- spěšná, jaké má sledovat vzdělávací cíle a co má být učivem. Cílem této práce je na uvedené otázky nabídnout empiricky ověřené odpovědi na úrovni gymná- zia. S pomocí rozličné literatury byly identifikovány fundamentální ideje školské informatiky. Na těchto idejích byl vystavěn program výuky na gymnáziu. Návrh programu byl v souladu s metodologickým rámcem design-based research opa- kovaně testován, vyhodnocován a upravován. Byla sledována úroveň dovedností, které si žáci osvojili, a s pomocí dotazníků také jejich vlastní pohled na nově poja- tou výuku. Ukázalo se, že s odpovídající úrovní obtížnosti a zacílením je výuka informatiky na gymnáziu proveditelná a pro žáky užitečná. Vytvořený program výuky je k dispozici ve formě učebnice. Výsledky této práce tak pomáhají s pro- bíhajícími přípravami zavedení informatiky do českých škol. Klíčová slova: didaktika informatiky, informatické myšlení,...
|
|
|
Konstruktivismus ve vyučování českého jazyka na střední škole.
Štěpáník, Stanislav ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Svobodová, Jana (oponent)
Práce zkoumá možnosti a limity implementace konstruktivistických prvků do vyučování českého jazyka. Zatímco v didaktice matematiky a přírodovědných předmětů je perspektiva konstruktivismu dynamicky rozvíjena, v lingvodidaktice je doposud oblastí neprobádanou. Na vybrané části syntaktického učiva (vztahy v souřadném souvětí) byla v reálném terénu dvou tříd střední školy experimentálně ověřována efektivita vymodelovaného konstruktivistického vyučovacího postupu v kontrastu s postupem tradičním, v našich školách obvyklým. Jelikož konstruktivistické vyučování navazuje na předchozí znalosti žáků, byly před realizací samotného experimentu na jednom vybraném subjektu zkoumány žákovské představy ve vytipované partii učiva; ty byly následně zohledněny při designování postupů v experimentální třídě. Je nezbytně nutné, aby ve vyučování českého jazyka byly využívány jazykové prekoncepty žáků, jejich přirozená jazyková kompetence a aby vyučování mělo na jazykové jevy sémanticko-funkční, resp. komunikační pohled. Výsledky výzkumu naznačují, že konstruktivistické prvky lze ve vyučování češtiny s úspěchem využít a jejich efektivita může být v některých ohledech vyšší, než je tomu u postupů tradičních. Problematika v této práci pouze nastíněná si v každém případě zasluhuje další extenzivní zkoumání. Powered by TCPDF...
|
|
|
Konstruktivismus ve vyučování českého jazyka na střední škole
Štěpáník, Stanislav ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce)
Práce zkoumá možnosti a limity implementace konstruktivistických prvků do vyučování českého jazyka. Zatímco v didaktice matematiky a přírodovědných předmětů je perspektiva konstruktivismu dynamicky rozvíjena, v lingvodidaktice je doposud oblastí neprobádanou. Na vybrané části syntaktického učiva (vztahy v souřadném souvětí) byla v reálném terénu dvou tříd střední školy experimentálně ověřována efektivita vymodelovaného konstruktivistického vyučovacího postupu v kontrastu s postupem tradičním, v našich školách obvyklým. Jelikož konstruktivistické vyučování navazuje na předchozí znalosti žáků, byly před realizací samotného experimentu na jednom vybraném subjektu zkoumány žákovské představy ve vytipované partii učiva; ty byly následně zohledněny při designování postupů v experimentální třídě. Je nezbytně nutné, aby ve vyučování českého jazyka byly využívány jazykové prekoncepty žáků, jejich přirozená jazyková kompetence a aby vyučování mělo na jazykové jevy sémanticko-funkční, resp. komunikační pohled. Výsledky výzkumu naznačují, že konstruktivistické prvky lze ve vyučování češtiny s úspěchem využít a jejich efektivita může být v některých ohledech vyšší, než je tomu u postupů tradičních. Problematika v této práci pouze nastíněná si v každém případě zasluhuje další extenzivní zkoumání. Powered by TCPDF...
|
host ::
RSS.